HISTORIE VZNIKU WEBU
"Nadarmo se neříká za vším hledej ženu!" A v tomto případě ne jednu, ale hned tři.Poslední den února 2023 mi napsala moje třídní učitelka, paní Jitka Steinerová. "Aňo, můžeme si zavolat?" Vzpomněla si, že kdysi v Loučné nad Desnou učila matematiku i vnučku Arnošta Kokoře. A nejen mne, půlku rodiny, včetně Břetislava Kokoře. Svět je malý.
Zprostředkovala mi kontakt s bývalou šumperskou knihovnicí, Zdeňkou Daňkovou. Paní Zdenička mi řekla,
že by ráda oživila vzpomínku na mého dědu, Arnošta Kokoře. Ten zde v kraji údajně zanechal výraznou hudební stopu, která by se mohla po mnoha letech opět připomenout. A zrovna se to prý bude hodit, v březnu 2024 bude mít Arnošt Kokoř 110. výročí narození.
A kostky byly vrženy!
Na začátku jsem měla poměrně málo informací. Probírala jsem se starými fotografiemi mojí mámy Anny. Hrála na klarinet a pár hudebních fotografií má ještě schovaných. Následovaly telefonáty a emaily s tetami a strýci, mámy sourozenci. Na celodenních návštěvách jsme vzpomínali, probírali se fotografiemi a informacemi.
Poté přišel zásadní moment. Můj bratranec Jiří Kokoř, fanoušek vojenské historie se již dříve zajímal o roky, které Arnošt Kokoř strávil na vojně, v koncentračních táborech a u Finanční stráže. Začínalo být zřejmé, že dědova životní dráha byla velmi rozmanitá a nebyla vůbec jednoduchá.
Informací začalo být najednou zase moc. Strýc Karel Kokoř mně uklidnil slovy: "A to víš teprve půlku!" :)
Dlouho jsem přemýšlela, jak odkaz mého dědy Arnošta Kokoře uchopit a zachovat. Ke konci roku jsem založila tyto webové stránky. Jedním z důvodů také bylo, že naš rod je poměrně početný a má přesah i za hranice Česka. Fotografie se pomalu ztrácí, informace zapomínají a nepředávají potomkům. Potomci Vlasty Kokořové a Arnošta Kokoře, si mohou jejich životní pouť zde na webu připomenout.
A nejen oni!
"Děkuji všem příbuzným za trpělivost a součinnost při vyhledávání informací a fotografií.
Děkuji paní Jitce Steinerové a paní Zdeňce Daňkové."
BEZ VÁS BY TO NEŠLO!
Anna Mestická, 24. ledna 2024